· Trend, který vznikl v Anglii a Německu a rozšiřuje se a těší se velké oblibě i u nás… Hovoříme o komunitním zahradničení. Nejvíce komunitních zahrad u nás nalezneme v Praze. Lidé, kteří si chtějí vypěstovat svou vlastní úrodu, své plodiny, nemusí jezdit na chatu či za město. Pěstovat rostlinky lze takto i např. na sídlištích.
· Základní pravidla takového zahradničení jsou poměrně jednoduchá. Při komunitním zahradničení si lidé žijící na sídlištích pomáhají navzájem. Na určité ploše, která je konkrétním jednotlivcům přidělena, si lidé mohou vypěstovat, co chtějí. Pěstovat lze zeleninu, ovoce či také bylinky. O sazeničky a úrodu se poté nemusí starat jen oni sami, stará se celá komunita, všichni společně.
· Zájem o toto zahradničení u nás mají jak mladí lidé, rodiny, tak také senioři. Dochází tak k mezigeneračnímu sdílení zkušeností a posilování sousedských vztahů, nejen k zahradničení jako takovému.
· Toto zahradničení probíhá většinou pod záštitou nějaké organizace, která zájemce seznamuje, jak vlastně celá tato společná záležitost bude probíhat, jaké jsou časové možnosti, pravidla… V průběhu celého roku poté tato organizace pořádá pro tyto lidi semináře a workshopy, na kterých se dozví vše potřebné k pěstování, kompostování a mnohé další. Po společném vypěstování dochází i ke společné konzumaci na různých piknicích apod. Pěstování probíhá v boxech či v samotné půdě, vše záleží na možnostech daného místa.
· V Anglii se do těchto projektů zapojují i lidé se znevýhodněním vzhledem k jejich obtížnějšímu uplatnění, neboť tyto jednoduché aktivity zvládají také. Možností, kde a jak komunitně zahradničit je spousta, v cizině např. na střeše supermarketu pěstují lidé saláty, které se potom v daném supermarketu prodávají.
· Velmi atraktivní je tato činnost především pro seniory, kteří nemají tolik příležitostí k zapojení.
