Kdy přestanou jezdit auta na deriváty ropy, je zatím nejisté. Světové automobilky ale nemohou zůstat pozadu a pokračují ve vývoji alternativních pohonů. Těmi jsou elektrická energie z akumulátorů (baterií), nebo vodíkový pohon. Takový vůz není primárně závislý na rozsáhlé a mnohdy nesnadné a problematické výrobě paliv z ropy. Ropa se musí někde těžit, těžba se musí pochopitelně zaplatit, surová ropa se musí v rafineriích zpracovat na palivo, které je využitelné pro spalovací motory. Proto je litr benzínu a nafty pořád tak drahý a možná Vás napadne, že nikdy ani levnější být nemůže. Cena ropy a jejích produktů závisí na mnoha faktorech, jak na těžební lokalitě, tak na distribuci do rafinerského podniku a následném zpracování.
Za 50 let se automobilový provoz navýšil několikanásobně
Dalším důvodem, proč automobilky pokračují ve vývoji alternativních pohonů, je množství emisí uvolňovaných zážehovými a vznětovými motory. Před 50 lety se téměř nikdo nezabýval negativním dopadem škodlivin z výfukových plynů na zdraví člověka a na životní prostředí. Postupem času jsme však toto téma museli řešit, neboť neustále rostl počet automobilů a provoz na silnicích se od roku 1965 téměř zpětinásobil. V polovině 60. let vlastnilo automobil jen několik rodin z jedné ulice a dnes je běžným jevem mít několik aut v každé rodině.
Co na to říká legislativa?
Na tuto situaci dnešní doby navazují i postupná legislativní opatření. To je však velmi ožehavé téma a na Internetu se v tomto směru vedou bouřlivé diskuse. Legislativu tvoří lidé, a pokud pomineme různá lobby a skrytou podporu za účelem manipulace a osobní sobecké ziskuchtivosti, vždy se jedná o zástupce zvolené ve volbách. Tito lidé pak usměrňují, upravují a zakládají zákony a pochopitelně se část z nich dotýká i emisí z výfukových plynů. Musíme počítat s tím, ať se nám to líbí, nebo ne, že jednou nastane den, kdy přestanou benzínové a naftové motory vyhovovat legislativním normám a provoz těchto automobilů bude pozastaven. Kdy to však bude, je zatím nejisté.
