Blog

Rozptylování při jízdě

Víte, že právě mobilní telefony jsou příčinou až poloviny dopravních nehod? Rozptylování řidičů mobilem je doslova děsivé. Někteří odborníci dokonce nedoporučují při jízdě ani poslouchat autorádio. Ideální je, jestliže se řidič věnuje jízdě bez rádia i mobilu, maximálně je naváděn navigací. Něco podobného platí i pro cyklisty. Ti se na silnicích často pohybují se sluchátky v uších, při jízdě telefonují, poslouchají muziku. To je špatně, čím více jste rozptylováni, tím větší karambol můžete očekávat.

Řídítka

Ne nadarmo jsou právě řídítka slabým článkem jízdy na kole. I opravdu zdatní a zkušení borci je svírají pevně, vždy mají palec dole a pouze dva prsty na páčce brzdy. Změnu převodů provádí rychle a uváženě a ihned poté se vrátí poloha prstů do správné pozice. Špatné držení řídítek bývá častou příčinou těžkých úrazů, zejména dětí a žen.

Opatrnosti není nikdy dost

Mít dobré vybavení ještě neznamená, že se můžeme na cestách chovat jako šílenci. Jízdu je třeba přizpůsobit vlastním schopnostem, kvalitě povrchu, typu a sklonu terénu, povětrnostním vlivům – dešti, větru, námraze. Nelze se tedy divit těžkému úrazu, který vyzdobil TV zprávy, když se mladík řítil z prudkého kopce na frekventované lesní cestě, kudy směrem vzhůru stoupaly desítky lidí. Při jízdě se také nedíváme pod sebe, ale sledujeme horizont, včetně periferního vidění. Je navíc známo, že zkušení cyklisté, kteří si dobře počínají v terénu, jsou i dobrými řidiči automobilů. Dokážou totiž předvídat situaci a včas reagovat na blížící se nebezpečí.

Přilba neboli helma

Nazývejte si tento skelet, jak chcete, bez něj se však do terénu nepouštějte. Pravda, dříve se na kolech děcka proháněla bez přilby, jakési kožené cyklistické chrániče lebky mívali jen závodníci na silničních a krosových tratích, a jezdit bez helmy bylo zkrátka „normální“. Dnes je ale jiná doba, kola mají lepší jízdní vlastnosti, můžete se s nimi pustit z extrémního svahu a hlavně – automobilový provoz na silnicích se ve srovnání s koncem 20. století zdesetinásobil. Současně s tím vzrostlo i riziko vážného úrazu pro cyklisty na silnicích. Zajímavé srovnání je např. s rokem 1965, v té době jistý mladý muž, fanda do automobilismu, se zájmem pozoroval provoz na hlavní komunikaci mezi dvěma velkými městy, a ze zvědavosti počítal počet projetých vozů. Za 15 minut tu napočítal pouhé dva automobily v obou směrech. A dnes? Za 15 minut na témže místě, ten, dnes už stařík, může napočítat celkem 180 aut v obou směrech.

Rozptylování při jízdě

Víte, že právě mobilní telefony jsou příčinou až poloviny dopravních nehod? Rozptylování řidičů mobilem je doslova děsivé. Někteří odborníci dokonce nedoporučují při jízdě ani poslouchat autorádio. Ideální je, jestliže se řidič věnuje jízdě bez rádia i mobilu, maximálně je naváděn navigací. Něco podobného platí i pro cyklisty. Ti se na silnicích často pohybují se sluchátky v uších, při jízdě telefonují, poslouchají muziku. To je špatně, čím více jste rozptylováni, tím větší karambol můžete očekávat.

Řídítka

Ne nadarmo jsou právě řídítka slabým článkem jízdy na kole. I opravdu zdatní a zkušení borci je svírají pevně, vždy mají palec dole a pouze dva prsty na páčce brzdy. Změnu převodů provádí rychle a uváženě a ihned poté se vrátí poloha prstů do správné pozice. Špatné držení řídítek bývá častou příčinou těžkých úrazů, zejména dětí a žen.

Opatrnosti není nikdy dost

Mít dobré vybavení ještě neznamená, že se můžeme na cestách chovat jako šílenci. Jízdu je třeba přizpůsobit vlastním schopnostem, kvalitě povrchu, typu a sklonu terénu, povětrnostním vlivům – dešti, větru, námraze. Nelze se tedy divit těžkému úrazu, který vyzdobil TV zprávy, když se mladík řítil z prudkého kopce na frekventované lesní cestě, kudy směrem vzhůru stoupaly desítky lidí. Při jízdě se také nedíváme pod sebe, ale sledujeme horizont, včetně periferního vidění. Je navíc známo, že zkušení cyklisté, kteří si dobře počínají v terénu, jsou i dobrými řidiči automobilů. Dokážou totiž předvídat situaci a včas reagovat na blížící se nebezpečí.

Přilba neboli helma

Nazývejte si tento skelet, jak chcete, bez něj se však do terénu nepouštějte. Pravda, dříve se na kolech děcka proháněla bez přilby, jakési kožené cyklistické chrániče lebky mívali jen závodníci na silničních a krosových tratích, a jezdit bez helmy bylo zkrátka „normální“. Dnes je ale jiná doba, kola mají lepší jízdní vlastnosti, můžete se s nimi pustit z extrémního svahu a hlavně – automobilový provoz na silnicích se ve srovnání s koncem 20. století zdesetinásobil. Současně s tím vzrostlo i riziko vážného úrazu pro cyklisty na silnicích. Zajímavé srovnání je např. s rokem 1965, v té době jistý mladý muž, fanda do automobilismu, se zájmem pozoroval provoz na hlavní komunikaci mezi dvěma velkými městy, a ze zvědavosti počítal počet projetých vozů. Za 15 minut tu napočítal pouhé dva automobily v obou směrech. A dnes? Za 15 minut na témže místě, ten, dnes už stařík, může napočítat celkem 180 aut v obou směrech.

Narodil se 23. června v Londýně. Už jako malého chlapce ho zajímala věda. Když v roce 1926 začal navštěvovat střední školu, míval často konflikty, protože vše, co bylo kolem řečeno, bral příliš doslovně a z hlediska „matematické logiky“.

Byl introvert a jeho nejlepším přítelem byl Christopher Morcom, se kterým sdílel svou vášeň pro vědu. V této době si už byl vědom své homosexuality a zřejmě byl jeho kamarád také jeho velkou láskou. Když v roce 1930 zemřel na tuberkulózu, zasáhlo ho to až příliš.
Od roku 1931 do roku 1934 studoval matematiku na King´s College v Cambridge a v roce 1935 byl zvolen členem univerzitní koleje na základě disertace o centrální limitní větě.
Jeho článek o vyčíslitelnosti z roku 1936 se stal začátkem jeho kariéry.
Ještě tento rok odešel do Princetonu.
Později se vrátil do King´s College a v roce 1938 udělal doktorát. Poté vyučoval na univerzitě v Manchesteru.
Během druhé světové války Alan Turing začal pracovat v Bletchley Parku. Zde, se svými spolupracovníky, podstatně změnil polský vynález zvaný Bomba. Vytvořil stroj k prolomení kódu, kterým dešifroval německý kódovací stroj Enigma.

Už v roce 1939 prolomil šifry německého námořnictva. V této době se zasnoubil s kolegyní Joan Clarkeovou, ale později se jí přiznal ke své orientaci a zasnoubení zrušil.
Jeho nejznámější článek „Computing Machinery and Intelligence“ vyšel v roce 1950. V něm uvažuje, zda stroje dokážou myslet. Je to imitační hra, dnes známá jako Turingův test. Ten spočívá v komunikaci dvou subjektů, které se navzájem nevidí. Člověk sedící u jednoho počítače klade otázky a jeho úkolem je podle odpovědí zjistit, zda mu odpovídá člověk, nebo počítač.
Pokud není schopen určit, od koho odpovědi dostává, můžeme říct, že odpovídající je inteligentní, tedy myslící. Tento test se dodnes nepodařilo žádnému stroji překonat.
 
V roce 1952 se seznámil s devatenáctiletým chlapcem A. Murrayem, kterého pozval k sobě domů. Následně byl vykraden a jeho mladý přítel přiznal, že pravděpodobně to byl jeho známý.  Vše oznámil na policii, ale bohužel byl nucen přiznat, že s Murrayem měl sexuální styk. Díky tomu sám čelil soudnímu procesu.

Narodil se 23. června v Londýně. Už jako malého chlapce ho zajímala věda. Když v roce 1926 začal navštěvovat střední školu, míval často konflikty, protože vše, co bylo kolem řečeno, bral příliš doslovně a z hlediska „matematické logiky“.

Byl introvert a jeho nejlepším přítelem byl Christopher Morcom, se kterým sdílel svou vášeň pro vědu. V této době si už byl vědom své homosexuality a zřejmě byl jeho kamarád také jeho velkou láskou. Když v roce 1930 zemřel na tuberkulózu, zasáhlo ho to až příliš.
Od roku 1931 do roku 1934 studoval matematiku na King´s College v Cambridge a v roce 1935 byl zvolen členem univerzitní koleje na základě disertace o centrální limitní větě.
Jeho článek o vyčíslitelnosti z roku 1936 se stal začátkem jeho kariéry.
Ještě tento rok odešel do Princetonu.
Později se vrátil do King´s College a v roce 1938 udělal doktorát. Poté vyučoval na univerzitě v Manchesteru.
Během druhé světové války Alan Turing začal pracovat v Bletchley Parku. Zde, se svými spolupracovníky, podstatně změnil polský vynález zvaný Bomba. Vytvořil stroj k prolomení kódu, kterým dešifroval německý kódovací stroj Enigma.

Už v roce 1939 prolomil šifry německého námořnictva. V této době se zasnoubil s kolegyní Joan Clarkeovou, ale později se jí přiznal ke své orientaci a zasnoubení zrušil.
Jeho nejznámější článek „Computing Machinery and Intelligence“ vyšel v roce 1950. V něm uvažuje, zda stroje dokážou myslet. Je to imitační hra, dnes známá jako Turingův test. Ten spočívá v komunikaci dvou subjektů, které se navzájem nevidí. Člověk sedící u jednoho počítače klade otázky a jeho úkolem je podle odpovědí zjistit, zda mu odpovídá člověk, nebo počítač.
Pokud není schopen určit, od koho odpovědi dostává, můžeme říct, že odpovídající je inteligentní, tedy myslící. Tento test se dodnes nepodařilo žádnému stroji překonat.
 
V roce 1952 se seznámil s devatenáctiletým chlapcem A. Murrayem, kterého pozval k sobě domů. Následně byl vykraden a jeho mladý přítel přiznal, že pravděpodobně to byl jeho známý.  Vše oznámil na policii, ale bohužel byl nucen přiznat, že s Murrayem měl sexuální styk. Díky tomu sám čelil soudnímu procesu.

Narodil se 23. června v Londýně. Už jako malého chlapce ho zajímala věda. Když v roce 1926 začal navštěvovat střední školu, míval často konflikty, protože vše, co bylo kolem řečeno, bral příliš doslovně a z hlediska „matematické logiky“.

Byl introvert a jeho nejlepším přítelem byl Christopher Morcom, se kterým sdílel svou vášeň pro vědu. V této době si už byl vědom své homosexuality a zřejmě byl jeho kamarád také jeho velkou láskou. Když v roce 1930 zemřel na tuberkulózu, zasáhlo ho to až příliš.
Od roku 1931 do roku 1934 studoval matematiku na King´s College v Cambridge a v roce 1935 byl zvolen členem univerzitní koleje na základě disertace o centrální limitní větě.
Jeho článek o vyčíslitelnosti z roku 1936 se stal začátkem jeho kariéry.
Ještě tento rok odešel do Princetonu.
Později se vrátil do King´s College a v roce 1938 udělal doktorát. Poté vyučoval na univerzitě v Manchesteru.
Během druhé světové války Alan Turing začal pracovat v Bletchley Parku. Zde, se svými spolupracovníky, podstatně změnil polský vynález zvaný Bomba. Vytvořil stroj k prolomení kódu, kterým dešifroval německý kódovací stroj Enigma.

Už v roce 1939 prolomil šifry německého námořnictva. V této době se zasnoubil s kolegyní Joan Clarkeovou, ale později se jí přiznal ke své orientaci a zasnoubení zrušil.
Jeho nejznámější článek „Computing Machinery and Intelligence“ vyšel v roce 1950. V něm uvažuje, zda stroje dokážou myslet. Je to imitační hra, dnes známá jako Turingův test. Ten spočívá v komunikaci dvou subjektů, které se navzájem nevidí. Člověk sedící u jednoho počítače klade otázky a jeho úkolem je podle odpovědí zjistit, zda mu odpovídá člověk, nebo počítač.
Pokud není schopen určit, od koho odpovědi dostává, můžeme říct, že odpovídající je inteligentní, tedy myslící. Tento test se dodnes nepodařilo žádnému stroji překonat.
 
V roce 1952 se seznámil s devatenáctiletým chlapcem A. Murrayem, kterého pozval k sobě domů. Následně byl vykraden a jeho mladý přítel přiznal, že pravděpodobně to byl jeho známý.  Vše oznámil na policii, ale bohužel byl nucen přiznat, že s Murrayem měl sexuální styk. Díky tomu sám čelil soudnímu procesu.

Narodil se 23. června v Londýně. Už jako malého chlapce ho zajímala věda. Když v roce 1926 začal navštěvovat střední školu, míval často konflikty, protože vše, co bylo kolem řečeno, bral příliš doslovně a z hlediska „matematické logiky“.

Byl introvert a jeho nejlepším přítelem byl Christopher Morcom, se kterým sdílel svou vášeň pro vědu. V této době si už byl vědom své homosexuality a zřejmě byl jeho kamarád také jeho velkou láskou. Když v roce 1930 zemřel na tuberkulózu, zasáhlo ho to až příliš.
Od roku 1931 do roku 1934 studoval matematiku na King´s College v Cambridge a v roce 1935 byl zvolen členem univerzitní koleje na základě disertace o centrální limitní větě.
Jeho článek o vyčíslitelnosti z roku 1936 se stal začátkem jeho kariéry.
Ještě tento rok odešel do Princetonu.
Později se vrátil do King´s College a v roce 1938 udělal doktorát. Poté vyučoval na univerzitě v Manchesteru.
Během druhé světové války Alan Turing začal pracovat v Bletchley Parku. Zde, se svými spolupracovníky, podstatně změnil polský vynález zvaný Bomba. Vytvořil stroj k prolomení kódu, kterým dešifroval německý kódovací stroj Enigma.

Už v roce 1939 prolomil šifry německého námořnictva. V této době se zasnoubil s kolegyní Joan Clarkeovou, ale později se jí přiznal ke své orientaci a zasnoubení zrušil.
Jeho nejznámější článek „Computing Machinery and Intelligence“ vyšel v roce 1950. V něm uvažuje, zda stroje dokážou myslet. Je to imitační hra, dnes známá jako Turingův test. Ten spočívá v komunikaci dvou subjektů, které se navzájem nevidí. Člověk sedící u jednoho počítače klade otázky a jeho úkolem je podle odpovědí zjistit, zda mu odpovídá člověk, nebo počítač.
Pokud není schopen určit, od koho odpovědi dostává, můžeme říct, že odpovídající je inteligentní, tedy myslící. Tento test se dodnes nepodařilo žádnému stroji překonat.
 
V roce 1952 se seznámil s devatenáctiletým chlapcem A. Murrayem, kterého pozval k sobě domů. Následně byl vykraden a jeho mladý přítel přiznal, že pravděpodobně to byl jeho známý.  Vše oznámil na policii, ale bohužel byl nucen přiznat, že s Murrayem měl sexuální styk. Díky tomu sám čelil soudnímu procesu.

Narodil se 23. června v Londýně. Už jako malého chlapce ho zajímala věda. Když v roce 1926 začal navštěvovat střední školu, míval často konflikty, protože vše, co bylo kolem řečeno, bral příliš doslovně a z hlediska „matematické logiky“.

Byl introvert a jeho nejlepším přítelem byl Christopher Morcom, se kterým sdílel svou vášeň pro vědu. V této době si už byl vědom své homosexuality a zřejmě byl jeho kamarád také jeho velkou láskou. Když v roce 1930 zemřel na tuberkulózu, zasáhlo ho to až příliš.
Od roku 1931 do roku 1934 studoval matematiku na King´s College v Cambridge a v roce 1935 byl zvolen členem univerzitní koleje na základě disertace o centrální limitní větě.
Jeho článek o vyčíslitelnosti z roku 1936 se stal začátkem jeho kariéry.
Ještě tento rok odešel do Princetonu.
Později se vrátil do King´s College a v roce 1938 udělal doktorát. Poté vyučoval na univerzitě v Manchesteru.
Během druhé světové války Alan Turing začal pracovat v Bletchley Parku. Zde, se svými spolupracovníky, podstatně změnil polský vynález zvaný Bomba. Vytvořil stroj k prolomení kódu, kterým dešifroval německý kódovací stroj Enigma.

Už v roce 1939 prolomil šifry německého námořnictva. V této době se zasnoubil s kolegyní Joan Clarkeovou, ale později se jí přiznal ke své orientaci a zasnoubení zrušil.
Jeho nejznámější článek „Computing Machinery and Intelligence“ vyšel v roce 1950. V něm uvažuje, zda stroje dokážou myslet. Je to imitační hra, dnes známá jako Turingův test. Ten spočívá v komunikaci dvou subjektů, které se navzájem nevidí. Člověk sedící u jednoho počítače klade otázky a jeho úkolem je podle odpovědí zjistit, zda mu odpovídá člověk, nebo počítač.
Pokud není schopen určit, od koho odpovědi dostává, můžeme říct, že odpovídající je inteligentní, tedy myslící. Tento test se dodnes nepodařilo žádnému stroji překonat.
 
V roce 1952 se seznámil s devatenáctiletým chlapcem A. Murrayem, kterého pozval k sobě domů. Následně byl vykraden a jeho mladý přítel přiznal, že pravděpodobně to byl jeho známý.  Vše oznámil na policii, ale bohužel byl nucen přiznat, že s Murrayem měl sexuální styk. Díky tomu sám čelil soudnímu procesu.

Narodil se 23. června v Londýně. Už jako malého chlapce ho zajímala věda. Když v roce 1926 začal navštěvovat střední školu, míval často konflikty, protože vše, co bylo kolem řečeno, bral příliš doslovně a z hlediska „matematické logiky“.

Byl introvert a jeho nejlepším přítelem byl Christopher Morcom, se kterým sdílel svou vášeň pro vědu. V této době si už byl vědom své homosexuality a zřejmě byl jeho kamarád také jeho velkou láskou. Když v roce 1930 zemřel na tuberkulózu, zasáhlo ho to až příliš.
Od roku 1931 do roku 1934 studoval matematiku na King´s College v Cambridge a v roce 1935 byl zvolen členem univerzitní koleje na základě disertace o centrální limitní větě.
Jeho článek o vyčíslitelnosti z roku 1936 se stal začátkem jeho kariéry.
Ještě tento rok odešel do Princetonu.
Později se vrátil do King´s College a v roce 1938 udělal doktorát. Poté vyučoval na univerzitě v Manchesteru.
Během druhé světové války Alan Turing začal pracovat v Bletchley Parku. Zde, se svými spolupracovníky, podstatně změnil polský vynález zvaný Bomba. Vytvořil stroj k prolomení kódu, kterým dešifroval německý kódovací stroj Enigma.

Už v roce 1939 prolomil šifry německého námořnictva. V této době se zasnoubil s kolegyní Joan Clarkeovou, ale později se jí přiznal ke své orientaci a zasnoubení zrušil.
Jeho nejznámější článek „Computing Machinery and Intelligence“ vyšel v roce 1950. V něm uvažuje, zda stroje dokážou myslet. Je to imitační hra, dnes známá jako Turingův test. Ten spočívá v komunikaci dvou subjektů, které se navzájem nevidí. Člověk sedící u jednoho počítače klade otázky a jeho úkolem je podle odpovědí zjistit, zda mu odpovídá člověk, nebo počítač.
Pokud není schopen určit, od koho odpovědi dostává, můžeme říct, že odpovídající je inteligentní, tedy myslící. Tento test se dodnes nepodařilo žádnému stroji překonat.
 
V roce 1952 se seznámil s devatenáctiletým chlapcem A. Murrayem, kterého pozval k sobě domů. Následně byl vykraden a jeho mladý přítel přiznal, že pravděpodobně to byl jeho známý.  Vše oznámil na policii, ale bohužel byl nucen přiznat, že s Murrayem měl sexuální styk. Díky tomu sám čelil soudnímu procesu.

Romantismus je euroamerický umělecký směr, který ovlivnil Evropu ve všech odvětvích kultury od konce 18., do začátku 19. století. Odvozené slovo od jeho názvu, romantika, představuje ale jiný význam, v minulosti se pod pojmem romantické označovalo například tmavé prostředí po soumraku a bouřky. Romantický hrdina vyčníval z davu svou samostatností, nechtěl dodržovat zákony, společenské normy a konvence. V životě zažívali osudovou lásku, zamilovávali se do ideálů či zadaných žen a ocitli se tak často v depresích a špatných náladách. Dnes pod slovem romantika si každý představí večeři a koupel při svíčkách, něžné milování nebo masáž, rozhodně není na škodu trošku historie zahrnout také do současných vztahů.

Okořeňte si váš výlet
S předstihem se koukněte na předpověď počasí a vyberte si dobu, kdy zažijete deštivé odpoledne. Pokud máte rádi romantiku, která nespočívá pouze o uvařené večeři a horké koupeli, využijte deštivé mraky pro zajímavý výlet. Zkuste naplánovat výlet úplně sama a partnerovi nemusíte říkat vůbec nic a brát to jako překvapení pro něj. Zajděte raději do přírody, někam na delší výšlap, ve městě je lehké se před deštěm schovat.
Vyrazte raději na známé místo
Pokud znáte přírodu ve vašem okolí velmi dobře, tím líp. Můžete totiž myslet na nejhorší, a pokud vás potká průtrž mračen, rychle změnit trasu a dojít na místo, které vám poskytne přístřeší. Na takovýto výlet nebo výšlap si připravte do batohu základní věci, které potřebujete na klasickou túru, nezapomeňte na jídlo a pití.

Pozorujte mraky a určujte směr
Chopte se role vedoucího a veďte partnera po trase, kterou sama zvolíte, k tomu nenápadně koukejte na mraky a těšte se na příchod deště, dávejte také pozor na cestu, abyste, až začne pršet, našli brzo vaše útočiště před počasím. Až začne pršet, očekávejte hned reakci od partnera, který rychle vytáhne deštík, nenechá vás zmoknout, půjčí vám svou bundu, abyste nenachladla a pomůže s vámi hledat vhodný přístřešek, kde přečkáte zpestření výšlapu. Jestli se s partnerem budete cítit jako pod ochranou a s péči a udělá gesta gentlemana, tak uspěl a máte tak zážitek, který posune váš vztah zase o kousek dál.

Romantismus je euroamerický umělecký směr, který ovlivnil Evropu ve všech odvětvích kultury od konce 18., do začátku 19. století. Odvozené slovo od jeho názvu, romantika, představuje ale jiný význam, v minulosti se pod pojmem romantické označovalo například tmavé prostředí po soumraku a bouřky. Romantický hrdina vyčníval z davu svou samostatností, nechtěl dodržovat zákony, společenské normy a konvence. V životě zažívali osudovou lásku, zamilovávali se do ideálů či zadaných žen a ocitli se tak často v depresích a špatných náladách. Dnes pod slovem romantika si každý představí večeři a koupel při svíčkách, něžné milování nebo masáž, rozhodně není na škodu trošku historie zahrnout také do současných vztahů.

Okořeňte si váš výlet
S předstihem se koukněte na předpověď počasí a vyberte si dobu, kdy zažijete deštivé odpoledne. Pokud máte rádi romantiku, která nespočívá pouze o uvařené večeři a horké koupeli, využijte deštivé mraky pro zajímavý výlet. Zkuste naplánovat výlet úplně sama a partnerovi nemusíte říkat vůbec nic a brát to jako překvapení pro něj. Zajděte raději do přírody, někam na delší výšlap, ve městě je lehké se před deštěm schovat.
Vyrazte raději na známé místo
Pokud znáte přírodu ve vašem okolí velmi dobře, tím líp. Můžete totiž myslet na nejhorší, a pokud vás potká průtrž mračen, rychle změnit trasu a dojít na místo, které vám poskytne přístřeší. Na takovýto výlet nebo výšlap si připravte do batohu základní věci, které potřebujete na klasickou túru, nezapomeňte na jídlo a pití.

Pozorujte mraky a určujte směr
Chopte se role vedoucího a veďte partnera po trase, kterou sama zvolíte, k tomu nenápadně koukejte na mraky a těšte se na příchod deště, dávejte také pozor na cestu, abyste, až začne pršet, našli brzo vaše útočiště před počasím. Až začne pršet, očekávejte hned reakci od partnera, který rychle vytáhne deštík, nenechá vás zmoknout, půjčí vám svou bundu, abyste nenachladla a pomůže s vámi hledat vhodný přístřešek, kde přečkáte zpestření výšlapu. Jestli se s partnerem budete cítit jako pod ochranou a s péči a udělá gesta gentlemana, tak uspěl a máte tak zážitek, který posune váš vztah zase o kousek dál.